Jaké to bylo na kurzu Blogujte o knihách netradičně?

Jak jsem vyhrožoval ve svém čtvrtečním příspěvku, zúčastnil jsem se kurzu Blogujte o knihách netradičně. To abych 451 stupňů nebylo klasickým knižním blogem, abych vás nenudil a abych vás spíše zaujal. A proč se nenechat poučit od někoho, kdo v tom umí chodit, že? 

Na kurzu se nás sešlo nakonec o něco méně než to podle ohlášené sestavy vypadalo, ale to vůbec nevadilo.

Bylo vidět, že Jana alias Margareta je už zkušená knižní blogerka a tak i já, který se nepovažuji zrovna za blogovacího panice nováčka, jsem se dozvěděl něco zajímavého a užitečného. Ať už se jednalo o moje oblíbené opomíjení některých faktů o knihách (jako například označení čteného výtisku, uvedení překladatele apod.), zajímavé tipy, jak obohatit blog, aby nebyl jen o přečtených knihách nebo i třeba takový úvod do "kdo je kdo" v knižní blogosféře. Detaily ale prozrazovat nebudu. Však si na Janin kurz zajděte sami, až jej opět vypíše.

Nakonec na nás čekalo to, čeho se asi většina účastníků kurzu obávala... Vzít do ruky pero a napsat společnou knižní recenzi. Co byste taky čekali od lidí, kteří mají psát o knihách, že? ;)

Na výběr jsme dostali ze tří knížek: Harry Potter a kámen mudrců, Povídání o pejskovi a kočičce a Máj. Nejprve to vypadalo, že se budeme věnovat Harrymu, ale když se ukázalo, že dva účastníci kurzu Harryho nečetli (ano, jedním z těch barbarů jsem i já), tak jsme se přesunuli k čapkovské klasice. 

Rozdělili jsme se do dvojic a vylosovali si úkoly, které odpovídali částem, které by měla správná knižní recenze obsahovat. S kolegyní Hankou jsme si vytáhli téma "hlavní hrdinové" a měli jsme zhruba 10 minut na to, abychom si prolistovali knihu a pokusili se nějak netradičně (protože přeci chceme blogovat o knihách tak nějak jinak, že) charakterizovat "ty dva" z knihy. 

A tady je náš výsledek:

"V povídkové knize jako hlavní hrdinové vystupují pejsek a kočička. Společně hospodaří, i když není zcela jasné, proč spolu bydlí v jednom domečku. Zřejmě proto, že protiklady se přitahují. Pejsek je totiž tak trochu víc nešika a jen tak trochu hloupý. Za to kočička je starostlivá a pořádná. A asi si umíte představit, jak jim to spolu klapalo."

I ostatní se se svými částmi poprali statečně a tak byla výsledkem ta jistě nejúžasnější recenze na pejska a kočičku, co svět kdy spatřil :) 

Ty dvě odpolední hodinky příjemně utekly a když bych měl říct, zda bych někomu, kdo chce psát o knihách, tento kurz doporučil, tak by odpověď zněla: "ANO".

Autorkou fotografií z kurzu je Lucie Hraničková.

Stane se ze mě netradiční knižní bloger?

Zítra se chystám na svůj další kurz od portálu Naučme se. A protože jde o kurz, který se týká blogování o knížkách, tak vám tady o něm píšu.

Blogujte o knihách netradičně je kurz Jany Benešové, který už nějaký ten pátek píše na blog U Margarety. A ačkoli se nepovažuji za úplného nováčka, pokud jde o blogování, tak si velmi rád poslechnu zkušenosti z knižního oboru. Přeci jen, mé další weby o vaření, šachu nebo skoro mrtvý web o podnikání a financích jsou o něčem jiném.

Pánové, pozor! Podle sestavy účastníků to vypadá, že budu mezi budoucími knižně-blogerskými hvězdami jediný muž :) Což mě vede k zamyšlení nad tím, zda jsem se nepustil do nějakého nemužského oboru a vás, ostatní pány, by to mohlo vést k účasti na příštích kurzech od Jany ;)

Nebojte, dám vědět, jaké to bylo.

Aby ten dnešní článek nebyl tak krátký, tak vám zkusím trochu představit vychválit projekt Naučme se. Jeho základní myšlenkou je to, že "každý umí něco, co může naučit jiné". Tedy například Jana nás bude učit o blogování o knihách, já vás mohu naučit, jak utéci vašim přebytečným kilům a další lektoři vás zase naučí něco jiného. Absolvoval jsem už několik kurzů a musím říct, že jsou většinou super. Dozvíte se nové věci, poznáte nové lidi a celé vás to posouvá dál. Ostatně, dnes se jdu dozvědět něco o tom, jak být pozitivně sobecký. Nebo sobecky pozitivní?

Rosamund Luptonová - V plamenech

Moje první setkání s Rosamundou Luptonovou obstarala její druhá kniha "V plamenech". Ano, správná otázka. Proč číst popořadě, že?

Malá odbočka - debut Rosamundy Luptonové se jmenuje "Sestra" a je u nás samozřejmě také k dostání. Hledejte v poličkách s bestsellery ;)

"V plamenech" patří mezi detektivky. To aby bylo jasno hned na začátku. Ale je možné, že vás to po přečtení hodí trochu jinam. To aby bylo také jasné hned na začátku.

Hlavním hrdinou tu ale není žádný konkrétní detektiv, takže nečekejte žádného Harryho Holea nebo dokonce inspektora Colomba. Vypravěčem je... jak ji charakterizovat v její hlavní rolí? Takže jsem právě odhalil, že to je žena. Matka. Manželka. A přesně ty by mohly být oněmi rolemi.

Nechci tu zabíhat do popisu děje, protože to bych asi vás - možné budoucí čtenáře - nepotěšil, ale zastavím se u stylu vyprávění. Protože ten je zajímavý a mně osobně trvalo pár desítek stránek, než jsem si zvykl, že hlavní postava vypráví příběh ze svého pohledu, přičemž to vyprávění hodně promíchává s proudem vlastních myšlenek, pocitů a vzpomínek, jejímž hlavní tématem je... láska.

Opravdu je to detektivka, ne žádná slaďárna pro romantické duše.

Ale to téma lásky vás (dobře, tak tedy aspoň mě) nutí se tak trochu zamýšlet se nad svým vlastním životem, zkušenostmi a zážitky. Nad tím, co člověk hledá. Kam směřuje. Co ho potkalo. Co ho třeba ještě potká.

Takový vedlejší efekt napínavého příběhu a postupného odhalování nejrůznějších motivů jednotlivých podezřelých.

"V plamenech" je hodně, hodně dobře napsaná kniha. Těch téměř 500 stránek jsem zvládl na tři posezení. A to víceméně jen proto, že jsem na konci těch prvních dvou sezení usnul jakožto správně utahaný pracující člověk.

A víte, co by mě zajímalo? Co najdete v plamenech vy...